MENU

Lov feederem

22.2.2018

Co je to vlastně feeder?

Pod tímto pojmem si lze představit lov na položenou, při kterém ale k signalizaci záběru neslouží žádný „policajt“ ani elektronický signalizátor, ale pouze velmi citlivá špička prutu. Tato metoda je u nás relativně mladá a její původ je z Anglie, kde je velice oblíbená. Oblíbenost této metody je založena především na jednoduchosti lovu a možnosti rybaření na všech typech vod. Lov pomocí feederových prutů má velice široké spektrum využití, od stojatých vod a lovu drobných kaprovitých ryb nebo samotných kaprů, až po rychle proudící toky, kde jsou cílovou rybou především parmy a jiné druhy reofilních ryb. Pomocí feederových prutů lze také s velkou úspěšností lovit i ryby dravé.

Nedá se jednoznačně říci, že by tato metoda byla vždy úspěšnější než klasický lov na položenou s čihátkem umístěným před špičkou prutu, ale v mnoha případech, hlavně při lovu v silně tekoucích vodách, je zcela jistě čitelnější a přesnější, což se projeví jednoznačně v počtu proměněných záběrů.

Samozřejmě úspěšnost této metody nedělají pouze tyto speciálně vyrobené pruty, ale celková sladěnost a jemnost sestavy, vhodný výběr lovného místa, správně zvolené a namíchané krmení, schopnosti samotného lovce a mnoho dalších aspektů.

 

 

Feederové pruty

Tyto pruty, jak už bylo řečeno, se od jiných liší především výměnnou špičkou sloužící jako signalizátor záběru. Podle vrhací zátěže je dále můžeme rozdělovat do několika kategorií.

První z nich jsou pickery (winclepickery). Pod tímto názvem se skrývají nejjemnější pruty, nejčastěji v délce 210-300cm s malou vrhací zátěží, obvykle mezi 10-30g. Tyto pruty slouží k jemnému lovu drobných ryb v zimních měsících nebo v blízkosti břehu na slabě tekoucích nebo stojatých vodách. To ale neznamená, že by si neporadily i s většími rybami, často je ale zde limitujícím faktorem slabý průměr použitého kmenového i návazcového vlasce.

Další kategorií jsou pruty označované jako light feeder. Ty nejčastěji vídáme v délce 300-330cm a s vrhací zátěží do 50g. Slouží také k velmi citlivé rybařině na stojatých a pomalu tekoucích vodách. Lovit se s nimi dá velké spektrum ryb, opět především v blízkosti břehů. Light feedery by se daly považovat za mezistupeň mezi pickery a další kategorií, pruty označovanými jako medium. Tyto feedery jsou nejrozšířenější a nejuniverzálnější skupinou, ideální jako první prut pro začínající lovce touto technikou. Nejčastěji se vyrábějí v délkách 360cm s vrhací zátěží 80-100g. Kromě hlubokých a rychle proudících úseků jsou využitelné téměř na všech typech vod a spektrum lovených ryb je také již velice různorodé. Pruty kategorie medium zvládají stále i velmi citlivý lov drobných ryb, ale už si „troufnou“ i na poměrně slušné kusy.

Poslední skupinou jsou pruty označované jako heavy. Využití těchto prutů je už poměrně specifické. Ke slovu se dostávají v místech, kde je potřeba odhazovat montáž s nástrahou na velké vzdálenosti nebo v proudných úsecích při použití těžkých krmítek nebo olov. Délka heavy prutů se pohybuje nejčastěji v rozmezí 390-420 cm a s vrhací zátěží i dost přes 100g. Tyto pruty jsou schopné zvládnout už v podstatě jakkoliv velkou rybu, záleží pouze na síle použitého vlasce nebo pletené šňůry.

Kromě těchto kategorií existují samozřejmě ještě další skupiny, které jsou ale již velice úzce zaměřené a jejich využití je pouze ve specifických případech.  Zmínit můžeme například tzv. barbel pruty, které se vyznačují velice tuhou páteří a tvrdou signalizační špičkou. Použití těchto prutů je opodstatněné v mělkých a velmi rychle proudících úsecích řeky při lovu parem pomocí těžkých olov a velkých selektivních nástrah. Pak také existují i extra heavy pruty. Zpracováním a tuhostí by se dala tato skupina přirovnat takřka ke kaprovým prutům a k lovu kaprů, často s nástrahou mimo háček, se i používají.

Na trhu je v dnešní době ohromný výběr a někdy není úplně snadné se v tom orientovat, ale v začátcích určitě poradí ochotný prodavač a postupem času si každý vybere prut, zrovna jemu vyhovuje.

 

Feederové špičky

Každý feederový prut je vybaven několika výměnnými špičkami, obvykle třemi nebo čtyřmi, o různé tuhosti. Jejich tuhost se vyjadřuje v uncích (oz). Sada špiček, kterou si zakoupíme s prutem, odpovídá jeho kategorii a vrhací zátěži. Například k pickeru můžeme dostat špičky 0,25oz; 0,5 oz a 0,75oz. U heavy prutů to může být 2oz; 3oz a 4oz. Množství a tuhost dodávaných špiček se ale liší podle výrobce, proto nelze jednoznačně říci, jaké špičky zrovna dostanete k danému prutu. Jedna unce je 28g a udává hmotnost, při které špička dosáhne pravoúhlého zakřivení. Hodnoty oz nemají nic společného s vrhací zátěží prutu, a proto se nemusíme bát, že použitím těžkého krmítka by došlo při náhozu ke zlomení špičky. K tomu dochází nejčastěji při omotání vlasce kolem koncového očka při náhozu. Špičky jsou vyráběny buď v levnější variantě ze sklolaminátu, kvalitnější a dražší jsou z grafitu.

Správně zvolená tuhost špičky je klíčem k úspěchu během lovu a není radno tento výběr podceňovat. Obecně by se dalo říci, že čím chytáme na stojaté vodě v delší vzdálenosti a v čím větším proudu na vodě tekoucí, tím tužší použijeme špičku. Špička musí být právě tak tuhá, abychom dokázali správně napnout vlasec a ještě nám přitom zůstal dostatečně velký prostor pro dobře viditelný záběr, který se může projevit dalším ohnutím mírně napružené špičky, ale také jejím povolením nebo trhavými pohyby.

 

Navijáky k feederovým prutům

Při lovu feederovými pruty se velmi často používají i poměrně těžká krmítka, a to ve spojení s častým přehazováním má za vinu velkou námahu navijáku. Proto je nutné při koupi zvolit naviják takové kvality, který tuto zátěž vydrží. Jinak by se také mohlo stát, že po několika vycházkách budete kupovat naviják nový. Nejčastěji se používají navijáky původně určené pro lov těžší přívlačí.

V dnešní době je na trhu nepřeberné množství navijáků různých firem a různé kvality. Z těch osvědčených bych vyzdvihl např. navijáky firmy Ryobi, Shimano, Daiwa a další.

Při výběru koukáme především na velikost, která se odvíjí od kategorie našeho prutu. Na pruty typu picker a light bohatě postačí navijáky velikosti 2500-3000, u medium prutů je nejčastěji používána velikost 4000, u heavy feederů vel. 5000 i větší.

U lovu na feeder nacházejí využití jak navijáky s přední a zadní brzdou, tak i tzv. navijáky typu baitrunner.

 

Vlasce pro lov na feeder

Vlasce použité při lovu feederovými pruty by se měli vyznačovat především malou průtažnosti, aby byl co nejefektivněji vidět záběr na špičce prutu.

Vlasce hlavní, jinak řečeno kmenové, používáme nejčastěji v průměrech 0,18-0,22mm. Hlavní kritéria při nákupu jsou opět typ prutu, velikost navijáku a také hmotnost použité zátěže. Vlasce návazcové používáme co nejkvalitnější a vždy v menším průměru než vlasec kmenový. Používané průměry jsou velice různorodé, zde se řídíme především druhem a velikostí lovené ryby. Nejuniverzálnější průměr bych označil 0,14mm při klasickém lovu v teplých měsících na mastné červy, naopak v zimních měsících se používají průměry i 0,08-0,10mm. Při lovu kaprů se nebojíme použít i průměr návazce 0,18-0,20mm.

Specialitou je použití pletené šňůry místo kmenového vlasce. Protože tato šňůrka má nulovou průtažnost, používá se především v zimě, kdy ryby velice opatrně berou. Díky šňůrce je vidět i nepatrný záběr, který bychom při použití vlasce vlivem jeho průtažnosti ani nezaregistrovali.

 

Koncové sestavy

V dnešní době se používají dvě základní varianty, které se následně různě mění. Úplně nejzákladnější a nejpoužívanější je tzv. průběžná sestava, která je v principu stejná jako při klasické položené, lišící se ale speciálním feederovým krmítkem, malým háčkem a celkovou jemností. Druhá varianta je tzv. páternoster, který se používá mnohdy na řekách a zde je krmítko fixováno na vlasci napevno.

Na následujících obrázcích můžete vidět sestavení těchto dvou montáží:

 

 

 

Základem úspěšné montáže je pevný háček. Ten by měl být vyroben z kvalitního, tenkého drátu. Velikost a tvar přizpůsobujeme podle druhu a velikosti lovené ryby a také podle použité nástrahy. Pokud budeme chytat na mastné červy, je potřeba použít malý háček z tenkého drátku, naopak při chytání s kukuřicí na vlasovém přívěsu je nutné použít větší, masivnější druh háčku.

Háček je součástí návazce. Tyto návazce si obvykle rybáři připravují již doma do speciálních zásobníků a u vody už pouze navléknou do obratlíku. Důležitá je délka návazce, která se odvíjí od mnoha faktorů. Nejuniverzálnější délka je přibližně 35-45cm, v extrémních případech ale může být i přes 1m. U návazců existuje univerzální pravidlo ohledně délky. To zní, že pokud ryby berou opatrně, nemůžeme zaseknout záběry nebo nám ryby během zdolávání padají, návazce postupně prodlužujeme. Naopak pokud chytáme ryby, které mají háček zaseknutý hluboko v tlamě, okamžitě zkracujeme. Rozhodně také použijeme delší návazec na tekoucí vodě než na vodě stojaté.

Poslední důležitou součástí montáže je krmítko. Toto speciální feederové krmítko je odlišné od klasických spirálových používaných při položené především tvarem. Jeho největší výhodou je množství krmení, které dokáže dopravit do vody. Díky jeho otevřenému dnu krmení na dně vždy vypadne a zpět přitahujeme krmítko prázdné. Proto pokud používáme krmítko s dostatečným objemem a jsme v nahazování přesní, dokážeme už za krátkou dobu udělat na dně pěkné krmné místo. Opět je mnoho různých druhů krmítek lišících se mezi sebou použitým materiálem, objemem, tvarem a hmotností zátěže.

 

 

Nástrahy a návnady používané při lovu na feeder

Jednoznačně jako nejoblíbenější nástrahu mezi rybáři lovícími na feeder, ať už rekreačně nebo závodně, můžeme označit mastné červy. Na tyto drobné živé nástrahy se pro svojí univerzálnost dají lovit takřka všechny druhy ryb. Dalšími oblíbenými nástrahami jsou kukly, hnojní žížaly, kukuřice a mnoho dalších. Při lovu velkých cejnů, kaprů nebo parem se také často používají různé druhy pelet i boilies.

S návnadami je to podstatně složitější. Existuje mnoho druhů krmných směsí vyráběných komerčně, dělících se podle místa lovu i cílového druhu ryby. Nikdy nelze jednoznačně říci, kdy a která bude fungovat, nezbývá nám tedy nic jiného než zkoušet a poznávat. Často se mezi sebou dají i kombinovat a tím zvyšovat jejich účinnost.

Důležité je kromě výběru také správné navlhčení. Směs vždy mícháme s ohledem na to, kde budeme lovit. Obecně by se dalo říci, že čím proudnější voda, tím lepivější krmení děláme. Správně připravené krmení by mělo vydržet v krmítku náraz o hladinu při náhozu, spadnutí krmítka ke dnu a tam až by se mělo vysypat. Pokud vidíme, že krmení vypadlo už při náhozu, je potřeba ho dovlhčit. Naopak pokud i po nějaké době vytahujeme krmítko i s krmením, s velkou pravděpodobností se nám povedlo krmení převlhčit. Důležité je do krmení přidat dostatečné množství červů nebo žížal pro zvýšení atraktivnosti. Pokud čekáme větší ryby, můžeme směs zatraktivnit vařenou kukuřicí, kroupami nebo například malými peletkami.

 

Lovené druhy ryb pomocí feederových prutů

Jak už bylo několikrát zmíněno, feederové pruty jsou dokonalou pomůckou pro lov takřka všech druhů i věkových kategorií ryb, od jemného chytání malých plotiček až po vyčkávání na kapitální kapry během celého dne i v nočních hodinách.

 Feeder má ale i trochu jiné, netradiční využití. Velice úspěšně se dají lovit i dravci, především candáti. Tento lov se provozuje především za soumraku nebo při svítání, kdy jsou candáti nejaktivnější. Jako montáž použijeme klasickou průběžnou s olovem a velkým jednoduchým háčkem na konci. Na háček následně nastražíme buď celou rybičku, nebo třeba jenom ocásek. Pak už nezbývá než nahodit a čekat. Záběr se projevuje klasickým ohybem špičky a sekáme ihned, není důvod na nic čekat. Pokud chytáme potmě, pro lepší signalizaci na špičku prutu přiděláme pomocí lepicí pásky chemické světlo. Často se při tomto lovu můžeme dočkat i jiných druhů ryb. Rybičku na dně rád vezme i pěkný úhoř nebo sumec, a to už je na feederový prut opravdu zážitek. Výjimečně se může k nástraze přimotat i štika, následný souboj ale často končí ukousnutím háčku kvůli absenci ocelového lanka.

Pickerové pruty jsou mimo jiné také s oblibou využívány při vláčení gumových nástrah a lovu okounů, především kvůli velice citlivé špičce.

 

Postavení prutu při lovu

I když se to může zdát na první pohled nepodstatné, efektivitu lovu velice ovlivňuje i postavení prutu na břehu při čekání na záběr. Pro odložení prutu používáme speciální vidličku, nazývanou „motýlek“, která je dostatečně široká i pro zasekávání do strany.

Při lovu na stojaté nebo mírně tekoucí vodě umisťujeme prut špičkou dolu, mírně do strany a klidně i špičkou pouze několik centimetrů nad hladinu. Toto postavení eliminuje vliv větru a také šetří náš krk, protože koukat celý den směrem k obloze s vyvrácenou hlavou a ještě třeba proti sluníčku není úplně ono. Záseky provádíme do strany.

Pokud ale chytáme na rychle tekoucí vodě, musíme pruty postavit špičkami k obloze. Děláme to pro to, že tímto způsobem osvobodíme od tlaku vody větší kus vlasce, a můžeme použít menší hmotnost zátěže nebo jemnější špičku.

Důležité je, aby vždy svíral kmenový vlasec se špičkou úhel cca 100 stupňů. Při tomto úhlu je nejlepší indikace záběru.